Tajemný pás děr v Peru

Již téměř 90 let si archeologové a amatérští badatelé kladou otázky, kdo a za jakým účelem tuto stavbu vybudoval. Teorií je spousta. Pojďme si představit alespoň některé z nich...

U nás prakticky není jediný článek, který by tuto archeologickou lokalitu alespon trochu detailněji popisoval, proto jsem se o to pokusil. Myslím, že představa o tvorbě mimozemskými stvořiteli, jak se snaží prezentovat alternativní média, je zcestná - plyne jen z nedostatku informací a bulvárních článků, které jsou u nás o této lokalitě dostupné.

Tato tajemná archeologická lokalita se nachází v Peru, na okraji údolí Pisco, ve kterém se nachází i stejnojmenné město, poblíž něho protéká řeka nesoucí opět stejný název. Pás děr se začíná vinout těsně nad zemědělskou oblastí v údolí, několik kilometrů východně od městečka Humay. Je též nazýván španělskými názvy Monte Sierpe (Hadí hora) a nebo Cerro Viruela (Kopec neštovic). Lze ho nalézt na těchto GPS souřadnicích -13.706294,-75.874812 (13°42’55.37”S 75°52’28.46”W).

https://www.archaeology.org/images/MJ2016/Peru/Peru-Band-of-Holes-1.jpg

letecký snímek publikovaný v magazínu National geographic; Autor: Robert Shippee

V novodobé historii byla lokalita objevena díky geologovi a americkému námořnímu pilotovi Robertu Shippeeovi, který v roce 1931 se svým kolegou - leteckým fotografem Gerorgem R. Jonshonem, nad oblastí prolétal a tuto archeologickou lokalitu v rámci expedice Shippee-Jonshon z letadla vyfotil. Tato expedice je označována jako průkopnická. Šlo o první letecké mapování pobřeží Pacifiku, Peru a And, při kterém byl kladen důraz na dokumentaci archeologických nalezišt a geograficky neobvyklých prvků. V lednu roku 1933 byl jejich snímek publikován v časopise National Geographic v článku Air Adventures in Peru, který Shippee pro magazín napsal a tím rozšířil povědomí o této lokalitě ve světe.

Pás začíná na okraji údolí v nadmořské výšce 452 m a pod úhlem 50°-60° (v tomto strmém úhlu se vine jen několik prvních desítek metrů a následně se stoupání zmírňuje) se vine v severojižní orientaci vzhůru po Hadí hoře. Jeho délka je odhadována na 1,43 km a v nadmořské výšce 652 m končí, v místě, kde je zbarvení půdy tmavší než v okolí, čemuž někteří badatelé také přikládají význam. Pás má dle Google Earth převýšení rovných 200 m. Pás čítá mezi 5000-6000 děr. Jeho šířka je v nejužším místě necelých 14 m, v nejširším necelých 21,5 m, průměrná šířka měří 19 m. Je zajímavé, že pás se vine přes nerovnosti náhorní plošiny Cajamarquilla, přímo na jejím skalnatém podloží, ačkoliv v jeho blízkém okolí jsou místa s příhodnějšími půdními podmínkami, kde by jeho vybudování bylo mnohem méně náročné. Díry mají průměr zhruba 1 m a hloubku mezi 0,5-1 m.

https://www.archaeology.org/images/MJ2016/Peru/Peru-Band-of-Holes-2.jpg

detailnější pohled na pás děr; Autor: Charles Stanish

V roce 1953 prozkoumal oblast Victor Wolfgang von Hagen. Ve své knize Královská cesta inků tyto díry popisuje jako neobsazené hroby. Dále popisuje, že díry jsou lemovány kameny. Díry dle jeho slov konstrukčně odpovídají jiným inckým hrobům, ve kterých byly nalezeny mumie, keramika, tkaniny a jiné předměty.

V roce 1971 navštívili oblast archeologové Dwight Wallace a Frederic Engel. Wallace poznamenal, že při jejich průzkumu pásu nebyly nalezeny žádné předměty a ani kosti.

V roce 1984 archeolog John Hyslop ve své knize Inka Road System publikuje hypotézu, že otvory mohli sloužit ke skladování surovin a že podobné struktury se nacházejí také na peruánském jižním pobřeží v lokalitách Quebrada de la Vaca a v 4,8 km vzdáleném Tambo Colorado. Dále tvrdí, že pás děr v Piscu se nachází mezi dvěma důležitými inckými lokalitami Lima la Vieja a Tambo Colorado, které leží východně velmi blízko bodu, kde se pobřežní silnice inků kříží se silnicí na tamní vysočinu, což má podporovat jeho hypotézu o skladování.

https://www.archaeology.org/images/MJ2016/Peru/Peru-Band-of-Holes-3.jpg

detailní záběr na jednu z jam; Autor: Charles Stanish

V roce 2015 dva archeologové Charles Stanish a Henry Tantaleán z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) vytvořili za pomocí dronů podrobnou mapu lokality. I když se archeologové před návštěvou oblasti domnívali, že by se mohlo jednat o pozůstatek těžebních prací, obranné linie, geoglyf, či jen neobvyklé vyznačení severního směru, po průzkumu se domnívají, že otvory sloužily k měření produkce surovin a k jejich redistribuci, zároveň mohli být naměřené suroviny odevzdány vládnoucí elitě jako dar, či mzda. Pás děr lze prý rozdělit na mnoho segmentů, z nichž každý patřil určité skupině pracovníků, sociální skupině, vesnici a nebo určitému druhu suroviny. Lze to odvodit od rozdílného vzoru děr v jednotlivých segmentech.

https://www.researchgate.net/profile/Charles-Stanish/publication/300501765/figure/fig4/AS:668711681810456@1536444697972/A-closer-view-of-the-band-showing-the-segmented-nature-of-the-holes.ppm

vymezení segmentů; Autor: Charles Stanish

Tato dvojice také tvrdí, že díry jsou vybudovány ve vrstvě kamenité zeminy, která leží na velmi pevném skalnatém podloží, tudíž při hloubení děr, byl vyhloubený materiál rozprostřen do okolí a částečně na místo nanesen z okolí, aby mohli být okraje děr uměle navýšeny. Tímto se vysvětluje otázka některých badatelů, kteří se zamýšleli nad tím, kam se velké množství vytěžené zeminy podělo a zároveň je tím vyvrácené tvrzení alternativních teorií operujících s ideou, že díry jsou vyhloubené přímo v tvrdém skalnatém podloží kopce. Stavitelé jen v některých případech využily přirozené prohlubně v terénu. Tito archeologové tvrdí, že v pásu lze rozeznat tři druhy děr a zamýšlí se nad tím, jak dlouho by tamním stavitelům trvalo takovou "stavbu" vybudovat:

"S předhispánskou technologií sběračů kamene a nožních pluhů mohl jeden mladý muž vykopat, nebo postavit jeden z těchto otvorů v průměru asi za dvě nebo tři hodiny. Kopání děr do zarovnaných povrchů by šlo ještě rychleji. Velmi konzervativní odhad je, že jeden pracovník by mohl snadno vykopat nebo postavit dvě díry za den. Pracovníci ve skupinách by byli ještě efektivnější. Týmy pracovaly ve skupinách po 10, 50, 100 a 500 pro místní projekty, jako jsou tyto. Jednoduchý výpočet ukazuje, že 10 pracovníků mohlo celé toto pásmo vyrobit za 300 dní; 50 pracovníků za 60; a 100 pracovníků za měsíc. Pět set pracovníků, řádně vedených, to mohlo za pár týdnů zvládnout.“

Archeolog Stanish objevuje artefakty z kultury, která obsadila oblast údolí Chincha před více než 2300 lety, dlouho předtím, než povstala říše Inků. Tato oblast se nachází 15 km od děrného pásu. Pás děr by tedy mohla také vytvořit jedna z těchto kultur a během času si ji přivlastnit další. I když Stanish v blízkém okolí pásu děr nalezl malé množství incké keramiky, která byla datována do doby, těsně před napadení incké říše Španěli, je možné, že Inkové tyto díry nevyhloubili, ale jen převzali. Nicméně hrubá datace vzniku této "stavby" je odhadována mezi roky 1438-1533 n.l.

http://www.nascodex.com/NX/Nasca_Lines_files/palpa%20inscription.jpg

děrovaná pista na planině Nazca; Autor: Erich von Däniken

Další lokalitou, kde je možné nalézt podobné útvary je planina Nazca a pohoří Palpy. Nalézá se na nich několik pist, které se z leteckého pohledu velmi podobají pásu děr u Pisca. Erich von Däniken, v knize Poselství věčnosti - Znamení planiny Nazca, k jedné z nich (přiložený obr. výše) dodává:

,,Dnes se tyto díry prezentují jako hromádky kamení, z nichž tu a tam vyrůstá plevel. Musely však kdysi mít nějakou funkci, nebot začátek oné pisty tvoří jedenáct takových děr. Poté následuje úsek bez otvorů a pak přímo očividná "děrná páska"." 

Tato pista je přes 300 m dlouhá a 20 m široká. Pokusil jsem se na tomto snímku, po vzoru archeologů z UCLA (viz níže), najít v obrazci nějaký systém v posloupnosti počtu děr na jednotlivé řady. Zdá se, že zde žádná neexistuje. Přesto se o to také můžete pokusit. Třeba budete mít více štěstí nežli já. Sám Erich von Däniken tajemný pás děr u Pisca navštívil a jeho dojmy z průzkumu si je možné přečíst v závěru jeho knihy Cesta na Kiribati. V knize si také všímá vyložení některých děr kameny a spekuluje nad tím, zdali by se mohlo jednat o obrannou linii či pohřebiště. Další podobná pista, někdy nazývána jako "Geoglyf Socos Pampa", měří na délku 473 m a 28 m na šířku. V pistě se nalézají dva pásy s podobnými útvary, z nichž se každý zvlášť vine při jedné z delších stran pisty. Zda se v těchto pistách skutečné nalézají otvory či hromádky kamení, nelze díky nedostatku informací určit.

http://www.nascodex.com/NX/Socos_Pampa_files/Fig1.jpg

pista "Geoglyf Socos Pampa"; Autor: South American Pictures

Paleo-SETI hypotézu na svém blogu prezentuje český záhadolog Libor Čermák. Ten spekuluje nad tím, zdali by daný pás mohl sloužit k předávání šifrovaných zpráv nebeským návštěvníkům. Komunikace by se odehrávala v noci, zapálením ohňů v předem zvolených dírách.

https://u-blogidnes.1gr.cz/blogidnes/article/0/53/539790/539790_article_photo_dfzmu1z.jpeg

vizualizace šifrované zprávy; Autor: Libor Čermák

Dovolím si zde prezentovat i dvě mé hypotézy. Nedávno jsem narazil na rozsáhlé vinice na Kanárských ostrovech, konkrétně ostrov Lansarote. Na ostrově téměř neprší a rostliny čerpají vodu pouze z rosy a vlhkosti půdy, která se koncentruje ve středu kužele. Napadlo mě, zdali by se v minulosti mohla nějaká plodina pěstovat tímto způsobem i v pásu děr v Peru. Rostliny se sázejí doprostřed i několik metrů širokých jam, aby kořeny snáze pronikly do úrodnější vrstvy půdy a zároveň, aby byly chráněny před povětrnostními vlivy. Občas se kolem nich staví ještě velmi malé zídky. Je otázkou, zdali by v tamní peruánské zemině se skalnatým podložím Hadího kopce bylo vůbec možné něco pěstovat, ale pokud porovnáme záběry vinice z Lansarote a pásu děr v Piscu, má fantazie svádí k tomu, že to není úplně nemožné. Čirou náhodou se na jižním pobřeží, kolem města Pisco, díky velmi dobrým klimatickým podmínkám, pěstuje vinná réva již od roku 1530, kterou si s sebou přivezli španělští kolonizátoři a začali ji v této oblasti pěstovat. Jeden z impulsů pro sepsání tohoto článku, byla  právě podobnost vinic Lansarote s pásem děr v Peru. Při hledání podkladů pro tento článek, jsem narazil na zprávu z expedice polského badetele Piotra Strzyzewskiho, který tuto oblast v roce 1998 navštívil. V závěru zprávy z průzkumu Strzyzewski ostrov jednou větou zmiňuje, avšak bez jakýchkoli širších souvislostí. Je tedy možné, že nejsem první, kterého podobnost mezi těmito dvěmi lokalitami zaujala.

https://charlois.com/wp-content/uploads/2019/05/Actu-16052019-vignes-Lanzarote.jpg

vinice na ostrově Lansarote, Kanárské ostrovy; Autor: George Steinmetz

Další možnost, která mě kdysi napadla je, že by díry mohly sloužit k zachytávání vody a ačkoliv nedaleko protéká údolím již zmíněná řeka Pisco, na samotné náhorní plošině je vody nedostatek. Doprostřed díry by se umístila nádoba a jáma by se překryla např. nějakou málo prodyšnou textilií, nebo velkými lupeny. Střed pokrývky by se lehce zatížil, třeba malým kamenem. Na spodní straně pokrývky by se vysrážela odpařená voda z půdy, která by stékala ke středu pokrývky a následně odkapávala do umístěné nádoby.

https://www.researchgate.net/profile/Charles-Stanish/publication/300501765/figure/fig3/AS:349365181927425@1460306558052/A-close-up-of-a-segmented-section-of-the-band-illustrating-the-patterning-in-the-hole.png

část pásu v 3D s několika vyznačenými orientacemi řad a posloupností děr; Autor: Charles Stanish

Odbočme nyní od těchto alternativních a nepravděpodobných hypotéz a pojďme se trochu hlouběji zaměřit na segmenty o kterých hovoří odborníci z UCLA. Pokud budeme podrobněji sledovat pás od jeho začátku po konec, lze si všimnout, že je přerušován pruhy, které díry neobsahují. Každý pruhy vymezený segment, se více či méně liší od ostatních. Některé segmenty mají díry uspořádané v diagonálních řadách. V těchto segmentech lze spatřit posloupnost v počtu děr na každou jednotlivou řadu (1-3-5-7-9-11-11-9-7-5-3-1). Ostatní segmenty mají díry v pravidelnějších řadách, které jsou zhruba orientovány ve směru východ-západ. Např. některé takovéto segmenty obsahují pouze 7 děr po 3 řadách. U jednoho z dalších segmentů s orientací řad východ-západ a posloupností 6-6-7-7-8-8 můžeme zase spatřit, že řady se 6 dírami byly záměrně vytvořeny kratší než zbylé, aby tuto posloupnost nenarušili. V celém pásu je možné nalézt případy, kdy některé díry byly do řad nebo sloupců přidány, někdy nahodile, ve snaze zachovat alespoň nějaký druh číselné rovnováhy.

Pojďme si shrnout, proč se odborníci z UCLA domnívají, že pás děr vybudovali Inkové za účelem měření produkce a vzdání poctě vládnoucí elitě.

• pás děr leží blízko významných Inckých lokalit a administrativního centra dané oblasti - Tambo Colorado
• pás se začíná vinout hned nad zemědělskou oblastí v údolí
• podél pásu byly nalezeny zbytky Incké silnice vedoucí do Tambo Colorado
• v blízkosti pásu byly nalezeny střepy datované do pozdního období vlády Inků
• technické zpracování děr odpovídá jiným Inckým stavbám napříč celého Pacifického pobřeží v Peru
• struktura pásu se podobá jiným Inckým skladům, nazývané Colca, kterých se nachází v širší oblasti hned několik

https://www.archaeology.org/images/MJ2016/Peru/Peru-Band-of-Holes-5.jpg

část podlahy skladiště Inků v Inkawasi; Autor: Alejandro Chu

Zatímco ostatní starověké kultury disponovali tržišti, kam jejich obyvatelé chodili čerpat potraviny a jiné komodity; Inkové měli sklady, ze kterých byly obyvatelstvu potraviny a textil distribuovány. Některá takováto skladiště měla podlahy velmi přesně geometricky rozdělena na čtverce. Rozvržení podlahy si lze představit jako šachovnici, či zvětšený milimetrový papír. Stanish v této souvislosti zmiňuje nalezenou podlahu Colcy v necelé 121 km severně vzdálené lokalitě Inkawasi. Archeologové, kteří v tomto místě pracují, spekulují, že každý čtverec o rozměru 23x23 cm v šachovnici byl použit k měření konkrétního množství, který každý zemědělec a nebo rodina dlužila. Stanish dodává, že čím více se nacházíme od významných Inckých sídel, tím více si kmeny, kteří si Inkové podrobili, zachovávali svou kulturu, jejíž vliv se mohl promítnout do odlišného zpracování takovýchto měřících systémů.

Se Stanishem nesouhlasí např. jeho kolega, specialista na architekturu Inků na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Jean-Pierre Protzen, který má o pásu děr vlastní teorii. Protzen roky pracoval v Tambo Colorado a myslí si, že pás děr nezapadá do Inckého období. Tvrdí, že kolem Hadí hory jsou jiná starší místa, která by s pásem mohla souviset. Protzen zastává názor, že díry mohli sloužit k uskladnění hnojiva, konkrétně guana.

Zdali mají archeologové z UCLA pravdu a pás děr sloužil k výměře daně pro vládnoucí elitu, to se zatím asi nedozvíme. Dle zpráv se měli archeologové v roce 2016 na lokalitu vrátit a odebrat z jednotlivých děr materiál, který měl být v laboratořích analyzován. Ideou je, že by se v něm mohli nalézat pylové a fytolitové částice, které by jejich teorii podpořili. Zdali k výzkumu došlo a jak dopadl, to se mi zatím zjistit, bohužel, nepodařilo.

Myslím, že je z dostupných informací zřejmé, že pás byl vybudován lidmi a že představa o jeho vybudování mimozemšťany je z reálného hlediska velmi nepravděpodobná. Přesto mohla být tato hypotéza možnou hybnou silou, která donutila archeology místo navštívit, jak Stanish dodává:

,,Před pár lety jsme začali dostávat e-maily a telefonáty z celého světa o místě v Peru, lidově zvaném Pás děr, nacházející se na jižním pobřeží v horním údolí Pisco. Zřejmě se v pořadu "Vetřelci dávnověku" tvrdilo, že toto místo, které nazýváme svým vlastním jménem Monte Sierpe, je nějaký zcela záhadný fenomén, který archeologie nedokáže vysvětlit."

Pokud máte k článku nějaké připomínky, či informace, které by stálo za to do něj doplnit, budu velmi rád, když mi i o nich dáte vědět v komentářích.

Zdroje:
https://www.saexpeditions.com/blog/post/the-mysterious-band-of-holes-at-monte-sierpe-peru

https://www.researchgate.net/publication/300501765_The_Strange_Site_of_Monte_Sierpe_Band_of_Holes_in_the_Pisco_Valley_Peru

https://en.wikipedia.org/wiki/Band_of_Holes

https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=539790

http://www.hist-chron.com/Daeniken/ESP/kiribati-etc/06-01-franja-agujeros-Pisco.html

http://tom-stehule.com/2019/02/09/tajemny-pas-der-v-peruanske-pousti/

http://arstechnica.com/science/2016/04/investigation-of-mysterious-inca-holes-gives-insight-into-ancient-economy/?amp=1

https://www.archaeology.org/issues/213-1605/features/4325-an-overlooked-inca-wonder

http://www.nascodex.com/NX/Socos_Pampa.html

http://www.nascodex.com/NX/Nasca_Lines.html

https://charlois.com/en/funnels-in-the-vineyards-of-la-geria-lanzarote-canary-islands/

https://snaccooperative.org/ark:/99166/w64r25xk#biography-collapse

https://web.archive.org/web/20160205050218/http://strzyzewski.info/exploration_98.html

Erich von Däniken - Poselství věčnosti: Znamení planiny Nazca

Google Earth